Je pochopitelné, že čím je chlupáč mladší, tím rychleji se učí. Těch důvodů je více:
– „čistý list na popisování a vysvětlování“
– méně zajetých stereotypů
– méně zlozvyků
– méně naučeného špatného chování a další.
Naopak, čím je starší, tím více jste ve fázi „přeučování“.
Proto mé doporučení- učit (přeučovat) psa můžete v jakémkoli věku. Jde jen o to najít vhodnoumetodu, cestu a přístup a vidět progres ve vašem společném úsilí 😊
Pamatujte na to, že jakékoli chování, ať už pozitivní, nebo obzvláště to negativní, tak s ním musíte PRACOVAT.
A v pubertě OBVZLÁŠTĚ!! Pokud se ukojíte tímto nesmyslem, že je pes v pubertě, počkejte, kousněte se do rtů a počkejte- přejde ho to, tak NE, NEPŘEJDE! Ale o to více musíte jeho chování řešit. Proč?
Protože puberta je to nejinkriminovanější období u psa (mimochodem u dětí také). A jeden z důvodů je ten, že pes mnohonásobně více zkouší, co si může dovolit, co mu projde, co bude podle něj. A jakmile polevíte ve své důslednosti, psovi roste psychika a vědomí, že mohou být věci podle něj. A to je bohužel špatně, Neboť pes potřebuje řízení. Je to pro něj mnohem komfortnější 😊
Pokud je pes REAKTIVNÍ, pomůže vám kastrace NEPOMŮŽE‼️‼️‼️
Nikdo vám totiž nezaručí před zákrokem, že když váš pes podstoupí kastraci, tak se uklidní. Je to VŽDY 50 na 50 🙏🙏
Jak tedy docílit toho, aby pes, který je označován za REAKTIVCE, aby se uklidnil? 😏😏
V první řadě je potřeba naučit pracovat psa s vlastní „energií“. Tedy jsou úplně špatně vzruchové metody odměňování (např. klikr). U takového psa musíte naopak trénovat sebekontrolu, klidové fáze apod. 😎💜
A jak na to?
Nejprve to musí pes zvládnout bez rušivého prostředí a okolí. Jakmile to začne fungovat, je potřeba to procvičovat (fixovat) a poté POSTUPNĚ psa zatěžovat. 🐕🐕🦺🦮🐩
Nezapomínejte na veledůležitou věc: jestliže pes kopíruje (nejen) emoční rozpoložení svého majitele, tak pokud po psovi chceme sebekontrolu a učení se „klidu“, musíme k tomu také tak přistupovat. A nebýt hrrr, rychlí, těkaví a energičtí 💪❤️
Flexi vodítko je špatně, protože pes je neustále v tahu
Je to hloupost 😊 Nejedná se o tah, ale nazval bych to „konstantní odpor“, který je stále stejný bez ohledu, jestli je ode mne pes 1m nebo 8m 😊 A tím pádem si na to velice rychle zvykne a absolutně to neřeší. (stejně jako když dáte štěněti poprvé na krk obojek, tak ho nějakou dobu řeší, škrábe se apod, ale po chvilce ho bere jako naprosto normální součást života 😊)
Potřebujete se akorát (stejně jako s jakoukoli jinou pomůckou) naučit správně pracovat.😍
Proč používám flexi a učím s ní všechny své klienty? 🐩🐕 Protože potřebuji mít psa pod kontrolou, ale tak, aby nebyl v tahu (proti tahu), což mi flexi absolutně umožňuje. A v tuto dobu ho učím to nejdůležitější- REAKCI NA VLASTNÍ JMÉNO. Aby ta byla vybudována na 99% a to v jakékoli situaci, protože jménem začíná veškerá komunikace s chlupáčem.🐕🦺 Bez ohledu, jestli je kolem nás jiný pes, dítě, hluk nebo jakýkoli jiný rozptylující prvek!!
Zásady použití flexi vodítka: 1. Na flexi vodítku nikdy nemůžete nechat dojít psa až na konec, neboť automaticky se vytváří protitah psa 2. Kdykoli, když už musím použít aretační tlačítko na flexi, než tak učiním, musím VYSLOVIT JMÉNO PSA, aby měl chlupáč možnost reagovat. V opačném případě je použití flexi vodítka zcela špatně
Chcete vědět více? Naučit se správně používat pomůcku, jako je flexi vodítko? A nejen to? Pojďte s námi v květnu na víkendový výcvik, který je zaměřen právě na správnou práci s vodítkem a odbourávání tahání na něm. 😊
Pes má reakci na jiné psy- musíte co nejvíce chodit mezi psy!
Tady bych uvedl, že nejde o to co NEJVÍCE chodit mezi psy, ale o to, jakým způsobem, postupnou zátěží, kontaktem na psovoda a mnohé další. To, že budete chodit co nejvíce mezi psy vám nic nevyřeší, pokud tu situaci vy jako psovod SPRÁVNĚ nezvládnete!!✊
A jaký doporučuji postup? 1. Potřebujete vybudovat ideálně koncentraci vašeho chlupáče na vás (což za přítomnosti jiných psů půjde jen ztěží)🏅 2. Jakmile toho docílíte, můžete psa postupně zatěžovat – v první fází psem pobíhajícím ve větší vzdálenosti od vás, který má vašeho chlupáče úplně na salámu🐕 3. To vše s postupným zatěžováním a přibližováním se k sobě💝 4. Během tohoto procesu hraje hlavní roli vodítko- musí být prověšené (váš pes nesmí být v tahu!!) Proč? Pokud je pes v tahu, tak vás nevnímá (protože řeší ten tah, jak se z něho dostat, jak ho vyhrát, jak dosáhnout toho, co chce). A ano, DÁ SE TO!!😎
Jakmile dokážete dostat psa do prověšeného vodítka a to i přes to, že vedle vás je jiný pes (který si vašeho psa vůbec nevšímá), tak je potřeba toto cvičení Xkrát zopakovat a poté vašeho psa více zatížit. Např. psem, který vašeho chlupáče bude vyzývat kupříkladu ke hře. A celý proces opakujete. 😍
Jaké je finále tohoto procesu? Že jdete se svým psem mezi „tlupu“ jiných psů a vašemu psovi je to ideálně jedno (protože jste tam vy), nebo už ví, jak se k jiným psům chovat, protože to poznal a správně zafixoval.🥰
Nejčastější chyby? – Napnuté vodítko – Malá koncentrace na psovoda – Domněnky psovoda (koukej, jak se ten můj Alík začíná dívat, já ho raději stáhnu) – Silná zátěž (rušivý vliv) od začátku učení
Každopádně seznamování s jiným psem, není nic jiného, než SOCIALIZACE. Pokud máme v podvědomí, jak má jakákoli socializace probíhat (řízený proces seznamování s čímkoli), potom dokážeme našeho chlupáče zvyknout na cokoli 😊
Chcete se to naučit správně? Vy i váš chlupáč? Nebo dokonce jste už ve fázi, že váš pes jakéhokoli jiného psa chce „zabít“? Ozvěte se, napište, zavolejte. Podíváme se na to a vymyslíme způsob, jak to vás a vašeho chlupáče naučit 😊
V dnešní době tolik diskutovaná pomůcka. Pro jednoho
nemyslitelné, pro druhého neodmyslitelné.
Víte, dle mého- jakákoli pomůcka, která Vám dokáže pomoct ve
výchově a výcviku psa, je v naprostém pořádku…. za předpokladu, že:
1. neubližuje psovi
2. umíte ji použít
Průšvih je v tom, že bod 1 závisí na tom, jestli
zvládáte bod 2 😊 A to u jakékoli pomůcky. Neboť stejně tak
dokážete psa zkazit či mu ublížit při špatné práci s vodítkem, nebo špatně
zvolenou hračkou či odměnou…
A zpět k EO. EO není nic jiného, než prodloužená ruka
vás na vašem psovi, potažmo prodloužené vodítko. Stejná práce, jako vyžaduje
vodítko, se musí používat i u EO.
Tudíž, než jednu nebo druhou pomůcku u psa použiji, tak VŽDY
musí přijít OSLOVENÍ PSA, poté minimálně 0,15s prodleva (skrze reflexní oblouk
u psa), poté zákazový povel, opět prodleva, a teprve poté přichází korekce (u
vodítka je to cuknutí, u EO přichází zvukový signál a s prodlevou teprve
statický výboj).
Máte strach ze statického výboje? Tak za prvé- před tím, než
jej použijete, tak váš pes má 2x na výběr, aby na vás reagoval. Na oslovení a
poté na zákazový povel. Tudíž jeho nereakce, je jeho problém 😊
A za druhé- EO a jeho výboj není nic jiného, než stará známá hra „vydžeržaj
pijanjier“. Tuším, že krásně to bylo ukázáno ve filmu Pelíšky. A mám sám na
sobě odzkoušeno, že dokážu udržet např. stupeň 8. Ano, je to nepříjemné, ale
neubližuje mi to 😊
Pokud tuto pomůcku použijeme správně, psovi ublížit
NEMŮŽEME. Ano, dle mého- jestliže někdo používá EO u poslušnosti psa, je u mne
hovado, ne člověk. Ale pokud ho někdo používá tak jako já např. při odnaučování
psa svévolného lovení zvěře, a UMÍ EO použít, pak je to naprosto v pořádku.
Skýtá to jeden malý problém. Postupné odnaučování této pomůcky je daleko
náročnější a časově delší, než například u klasického dlouhého vodítka. Ale o
tom se také můžeme pobavit 😊
Takže závěr? Správné použití korekční pomůcky EO je naprosto v pořádku. Nejdůležitější slova v předchozí větě jsou SPRÁVNÉ POUŽITÍ 😊
Většina lidí si myslí, že na vodítku vlastně nic není. Že si
pořídili psa, obojek a vodítko a je to v pohodě. To je ale bohužel velký omyl!!
Přes vodítko ve své ruce dáváte vašemu psovi neuvěřitelné množství signálů,
podnětů, komunikujete s ním. A to aniž byste si toho byli vědomi.
Je obrovský rozdíl, jestli je vodítko naplé, prověšené, krátké, dlouhé, na obojku, stahovacím obojku, postroji, jestli za vodítko taháte, cukáte a mnohé mnohé další varianty.
Ruku na srdce- nestalo se i vám někdy, že vás váš pes poslouchal
lépe bez vodítka, než na něm? Pokud ano, pak je bohužel chyba na vaší straně a
na práci s vodítkem.
Nejhlavnější a zásadní pravidlo použití vodítka je jasné:
VODÍTKO JE V 95% JEHO POUŽITÍ PROVĚŠENÉ (zbylých
5% použití je u cíleného tahu psa- např. u obran, tahání koloběžky, dogcrossu
apod)
– a to, podotýkám, kdykoli, když má pes vodítko na sobě
Jak toho dosáhnout si říkáte? Zde jsou opět pravidla jasná.
Pes musí mít vybudovanou reakci na své jméno. To je základ. Druhá věc je ta, že ještě dříve, než pes jde vůbec do tahu na vodítku (ano, i jeden krok v tahu je tah a pes automaticky mění těžiště kupředu a má tendenci táhnout ještě více), musíte ho oslovit. Abyste mu dali možnost reagovat, že se blíží něco, co nechcete (tah do vodítka). Až poté, co pes např. nereaguje na oslovení, může přijít fyzická korekce- a tedy zastavení psa přes vodítko- cuknutím, NIKOLI TAHÁNÍM. Poté přichází mírná slovní pochvala a následuje jakýkoli povel (ke mně, sedni, pojď za mou apod), za který, když pes splní, dostává odměnu v podobě motivačního prvku. Tímto způsobem můžete svého psa naučit chodit na prověšeném vodítku a přitom v něm zachovat živost a radost z procházky s vámi 😊
Další kapitolou jsou druhy vodítek. Krátké, dlouhé, flexi,
stopovací, na gumě apod. To zde do toho článku nepatří.
Jestliže budete chtít, můžeme i toto téma dále rozebrat buďto tady nebo na naší FB stránce HD COACH. Výhody X nevýhody jednotlivých vodítek apod 😊
Nedá mi to napsat tento článek. Jelikož se mi to stalo již
po několikáté…
Krátký příběh- klient přiveze psa, že by s ním potřeboval
doladit nějaké věci z hlediska základní ovladatelnosti, poslušnosti,
socializace. Že je pes zdravý, výborný, hodný, ve výborné kondici. Poslušný,
jen občas mívá „výbrky“ a to by klient potřeboval doladit… Při dni předání z auta vyskočí 45kg
velké zvíře (vizuálně opravdu krásný NO), který je na pevném, cca 1,5m vodítku.
Jen co se dostane z auta- ani obraz, ani zvuk. Nereaguje na majitele, na
oslovení, 100% času v tahu vodítka, neusedí, nic.. Říkáte si- normální, je
v novém prostředí. OMYL. A veliký. Jestliže mám psa alespoň z větší části
zvládlého, je jedno, kam s ním já přijedu. Pes se po oslovení dívá na mne,
protože čeká, co jsem vymyslel, co za lumpárny budeme dělat. A je jedno, kde se
nacházíme. Nicméně o tomto tento článek není.
Snažíme se našim mazlíčkům dopřávat to nej, z hlediska pozornosti,
stravování, péče. Máme je rádi mnohdy více než sebe sama. ALE – měli bychom mít
na paměti, že z našeho LIDSKÉHO úhlu pohledu to NEJ v žádném případě
neznamená to NEJ pro psa.
Pes je stále psovitá šelma a je jedno, jestli je to čivava,
NO, border kólie nebo vlkodav. Stále je to zvíře. A tady se vrátím k zhora
zmiňovanému příběhu. Tento pes dostával ty NEJ granule společně s NEJ konzervami
(100% podíl masa v konzervě apod), do toho prášky na posílení kloubů a
šlach.
Mé hodnocení? Pes nadváha, neohrabanost, okamžité zadýchání
(tedy žádná fyzická kondice), a to i přes to, že je to geneticky mohutné zvíře.
Co je ale nejhorší- psa potřebujete motivovat pro to, aby se s vámi vůbec
bavil. U psa, který má všeho dostatek, má to ZADARMO, do toho má mnohdy NAVÍC,
než by potřeboval, se motivace hledá poměrně špatně. Spíše je to nemožné. A
tady nastává kámen úrazu. Naučte psa reagovat na jméno (což je základ), když
nemá jediný důvod se na vás podívat, dělá si věci podle sebe, je NAUČENÝ, že
svou váhou, kam chce, tak tam se na vodítku jde apod. No a mohl bych pokračovat
a pokračovat….
Co tímto vším chci říct? Přistupujte ke svým psům jako k šelmě,
jako ke zvířeti. Ať už se pozornosti týká, hry, stravování až po pravidla,
která určujete VY. Jen tak dokážete zabezpečit, že vás společný život bude
spíše o radosti, kde velíte vy, než o starosti, kde velí pes…
Chcete příklad? Dobrá 😊 Zmiňoval jsem stravování. Onen uvedený pes v příkladu
je od druhého dne u nás na granulích (jelikož jsou to granule, které jsou
kvalitní a tedy VYVÁŽENÉ, co se příjmu potravy týká), jsou DOSTAČUJÍCÍ. Není
potřeba k nim míchat konzervu a nedej Bože ještě prášky na klouby. Tímto
psovi můžete naopak ublížit. Proč? Jelikož granule jsou vyvážené pro dané
plemeno psa, tím, že mu dáváte konzervu do nich, mu dáváte množství látek „navíc“,
než potřebuje. A potom mohou bohužel nastat i zdravotní komplikace (např. někdo
přidává štěněti vajíčko každý den v domnění, že při růstu potřebuje
dostatek vápníku. To ano, ale pokud má kvalitní krmivo, tak v něm má
obsažen DOSTATEK vápníku pro zdravý růst. A poté se vám může stát např. to, že
dojde k odvápnění kostí…).
Zpátky k psovi. Granule dostává pouze z ruky.
Žádná miska. Aby se naučil spolupracovat. Aby vás vůbec potřeboval. Aby věděl,
že vy jste ten, kdo mu potravu zajišťuje a určuje, kdy a jak se bude jíst.
Takže na vycházkách, pod kontrolou, dostává jako odměnu granule, večer, zbytek
denní dávky, v kotci za odměnu, když se na vás koncentruje a věnuje se
vám. A měli byste vidět, jak se už po 6ti dnech pes začíná chovat. Jak mu
dochází, že už nemá věci zadarmo, že si neurčuje co kdy a jak a v neposlední
řadě- že se může stavět i na hlavu, ale tak to zkrátka je. Jakmile se vám toto
podaří u psa probudit, máte na půl vyhráno, že můžete jít o LEVEL výše. Ať už z hlediska
správné socializace, výcviku nebo hry, ve které stále VY musíte určovat
pravidla (hranice).
Pojďme otevřít diskuzi, zajímá mě, jak to máte vy 😊
Na začátku je třeba
připomenout, že ani lidé, ale ani psi se nerodí jako psychicky nevyrovnaní.
Ano, genetika hraje bezesporu nějakou hru, ale dle mého subjektivního názoru to
není více jak 30- 40 %. Zbytek je o okolních vlivech, výchově a výcviku.
Co ale dělat, když už
máme před sebou jedince, který je psychicky nevyrovnaný (ať už do plusu nebo
mínusu).
Budovat o to více to,
co je v soužití mezi člověkem a psem to NEJDŮLEŽITĚJŠÍ. Není to ani
výchova, ani výcvik, ba co do konce- ani socializace. Ale to nejvíc nejdůležitější, je VZTAH mezí vámi a tím
chlupatým individuem, které s vámi žije.
Vztah by měl být
postavený na důvěře, pocitu bezpečí, pozitivnu, spolupráce, vhodnému
vysvětlování věcí, na správných pravidlech a jejich dodržování a další věci. Problém
dnešní doby je ten, že pod těmito pojmy si my lidé často vykládáme věci, které
jsou z našeho úhlu pohledu správné. Ono však chyba lávky- psí svět je jiný
než lidský. A to, co si my vysvětlujeme, že je pro nás pocit bezpečí a jak si
ho vybudujeme, pro psa to může znamenat něco jiného. Ale o tom v jiném článku.
Takže odpověď, jak
pracovat s psychicky nevyrovnaným jedincem? Budujte hlavně vztah, čím
více, tím lépe, naučte se více číst svého psa a jeho signály, které vám dává,
zbavte se DOMNĚNEK (přikl. koukni Karle, jak se ten náš Ben zase tváří, on
určitě po tom jiným psovi vystartuje) apod.
K tomu si
připočtěte vědomí, proč vlastně s námi psi spolupracují, baví se a co je
toho příčinou a vězte, že i s psychicky nevyrovnaným jedincem můžete
prožít supr život. Jen to bývá časově náročnější z hlediska vzájemného
pochopení a přístupu 😊
Přeji Vám hodně síly, TRPĚLIVOSTI, důslednosti a uvědomění, abyste právě se svým chlupáčem dokázali to, co od společného soužití očekáváte 😊